PÍSEŇ ZIMY: S. JAE - JONES

24.11.2017

Temný, romantický, pohádkový příběh o Králi duchů. 

Název: Píseň zimy

Originální název: Wintersong, 2017

Autor: S. Jae - Jones

Překlad: Tereza Frantová

Obálka: Danielle Christopher, fotografie na obálce - Amy Weiss

Nakladatelství: CooBoo (Albatros Media a.s.), 2017

Počet stran: 392

Vazba: vázaná


Byla jednou jedna holčička, která v lese hrála písně pro malého chlapečka. Byla malá a měla tmavé vlasy, on byl vysoký a světlovlasý. Tvořili spolu moc krásný pár, jak tančili na hudbu, kterou ta malá holčička slyšela v hlavě.

Babička jí říkala, aby si v lese dávala pozor na vlky, co se plíží mezi stromy, ale holčička věděla, že ten chlapeček není nebezpečný, ačkoliv je to Král duchů.

Vezmeš si mě, Elisabeth? Zeptal se chlapeček a holčičce nepřišlo zvláštní, že zná její jméno.

Ach, odpověděla, ale já jsem ještě moc malá na vdávání.

Tak já počkám, řekl chlapeček. Počkám tak dlouho, dokud si na mě budeš pamatovat.


Od té doby, co si Liesl hrála s Králem duchů ve Skřetím hájku, se mnohé změnilo. Liesl pomáhá matce v hostinci, podporuje svého milovaného bratra Josífka v jeho hudebním talentu, zatímco svůj talent pro skládání hudby před světem hluboko uzamkla. Byla pouhá žena a nepředpokládalo se, že by vládla nějakým talentem, jak jí to na alkoholu závislý otec nejednou připomínal. Proto všechny své hudební ambice upnula na křehkého a zranitelného Josífka, který jediný rozuměl její hudbě. Svou krásnou sestru Käthe, která pro hudbu neměla tolik nadání, trochu přehlížela, přestože ji také měla ráda. Proto si dává za vinu, když Käthe unesou skřeti do podzemní říše. Vydává se ji zachránit ze spárů Krále duchů, aby ji přivedla z podzemí zpět.

Ale nic není zadarmo!


Můj dojem:

V knize jsou některé německé výrazy jako Erlkönig a za to jsem slyšela kritiku na hlavu překladatele. Podle mě tu mají ale své opodstatnění odkazující na německý původ pohádky. S postavou Krále duchů "Erlkönig" se setkáváme také např. v baladě od J. W. von Goethe, nebo ve stejnojmenném opusu od Franze Shuberta. Já osobně bych za tato německá slova v textu nekritizovala překladatelku, když je tam autorka záměrně umístila. Naopak oceňuji její práci, protože tento text určitě nebylo lehké přeložit.

Píseň zimy je temná, romantická pohádka, která se hodí pro nevlídné zimní večery. Kniha je náladová, jako hlavní hrdinka a vzbuzuje ve čtenáři tajemno a melancholii.

Rozhodně se nebude líbit všem! Proč?

Její čtení vyžaduje trochu trpělivosti. Nejde v ní o přímočarou akci a příběh, který na stránkách rychle odsejpá. Tato kniha je hodně atmosferická, obsahuje hodně obrazů, které působí na lidské podvědomí a její děj plyne pomalu. Proto jsem ji četla několik večerů, abych v sobě nechala příběh trochu rezonovat.

Po jejím přečtení musím říct, že mě mile překvapila. Četla jsem na ni totiž samé negativní recenze, a proto jsem od ní nic nečekala. Ale kniha se mi líbila. Je originální, je jiná, než všechny young adult knihy,které jsem dosud četla. Její síla spočívá v atmosféře a podprahově působícími symboly a obrazy. Proto ji nedoporučuji číst na jeden zátah.

Je silně melancholická a já se při jejím čtení celkem strefila s mým vlastním rozpoložením. Za oknem bylo nevlídno, sychravá vlezlá zima, časté mlhy, takže vliv počasí i má nálada se v knize potkaly a zabrnkaly na ty správné struny. Pokud bych ji četla v létě, tak opravdu nevím, zda by na mě měla stejný účinek.

Většinou nehodnotím uprostřed recenze obálku, ale tady ji musím pochválit. Protože obálka obrazem přesně vystihuje náladu, kterou autorka vetkala příběhu do slov.

Kniha obsahuje hodně až poetických popisů, snaží se oslovovat všechny lidské smysly. V tomto se od jiných knih liší. V příběhu hraje velkou roli hudba a skrz popis hudby, kterou nemůžeme slyšet, ale autorka ji přesto popisuje velmi živě, nakonec slova nepůsobí napřímo svým sdělením, ale nepřímo podvědomým vnímáním, jako je to právě při poslouchání hudby. Možná proto, že mám sama k hudbě velmi blízký vztah, jsem si tento zážitek z knihy odnesla. Ale je mi jasné, že někomu jinému, právě pasáže věnované hudbě, nebudou říkat vůbec nic, protože nemají tu zkušenost.

Autorka se hodně věnuje vnitřnímu prožívání Liesl. Každý člověk je jiný, a proto je velmi těžké vžít se do hrdinky a ztotožnit se s ní. Nikoho se nebaví hrabat v bahně svých myšlenek, a autorka tady staví před čtenáře jistou výzvu. Přesto to v knize dává smysl, i když jí to do jisté míry ubírá na čtivosti.

Při čtení jsem narazila na několik archetypálních témat a symbolů, které jsou tolik typické pro lidové pohádky. Jen pro vaši představu je to například téma panenství, se svými symboly krve. Král duchů má dvojí tvář, v jedné ho autorka vykresluje jako predátora s vlčíma očima a špičatými zuby, v druhé pak jako nevinného mučedníka s chlapeckýma očima a světlými vlasy. V příběhu můžeme také najít např. proces narození - konkrétně, jak se dítě dostává na svět při průchodu porodními cestami. Je obsaženo ve scéně s proudící vodou jezera a topení se, když hrdinka bojuje o život. Autorka se dotýká také postavení žen ve společnosti a jejich snahu najít si svou vlastní životní cestu, která je ústředním motivem většiny lidových pohádek. Nacházíme tu dále symbol střídání ročních období jako koloběhu života - zrození a smrti.

Kniha ve čtenáři vyvolává otázky a to je myslím dobře.

Velmi se mi líbil také nevšední popis erotických scén, které mě v knize vůbec nerušily.

Postavy v knize jsou velmi dobře vykresleny. Hlavní záporák, který může za všechnu Elizabethinu bolest, je tajemný, strašidelný a zároveň je to postava, kterou si v knize nejvíce oblíbíte a budete mu fandit.

A já jsem už velmi zvědavá na pokračování!


Závěr:

Knihu doporučuji pro ty, kteří mají rádi pohádky, zvláště trochu temné a netradiční. Nebude se však rozhodně líbit všem. Těm, kteří dávají přednost rychlejšímu čtení a příběhu založeném na akci a logice ji nedoporučuji. Naopak potěší intuitivní čtenáře, kteří mají vysoké smyslové a fyzické prožívání.Pokud knize dáte šanci, možná budete mile překvapeni. Hudba v ní hraje významnou roli, ale na rozdíl od jiných knih, je psána spíš v mollové tónině.



HODNOCENÍ: 75%


Obálka:

Chtěla bych vyzdvihnout skvělou práci, kterou odvedl designér obálky, neboť perfektně vystihuje náladu knihy a skvěle ji podtrhuje. Potlesk!

Hodnocení obálky: 95%