ZLODĚJI DÝMU: SALLY GREEN

31.07.2019

První díl epické fantasy vyprávěné pohledem více postav.


Název: Zloději dýmu

Originální název: The Smoke Thieves, 2018

Série: Zloději dýmu (1)

Autor: Sally Green

Překlad: Jana Jašová

Nakladatelství: CooBoo, 2019

Počet stran: 416

Vazba: pevná

Příběh je vyprávěn prostřednictvím pětice postav, kterým osud nebyl příznivě nakloněný. Autorka je vrhla do vod historického fantasy světa, konkrétně do Pitorie, Brigantska a Calidoru a nechává je plavat, seč dovedou.

Tash je třináctiletá dívka, které se ujal lovec démonů Gravell. Démoni žijí v nehostinné krajině pokryté sněhem na severu Pitorie. Tash pro svoji rychlost a obratnost funguje jako návnada, aby Gravell mohl démona ulovit a při jeho posledním vydechnutí získat kouzelný dým. Za ten se na černém trhu platí zlatem. I když je obchodování s dýmem nelegální a trestá se smrtí pro Tash a Gravella je výborným zdrojem příjmů.

Catherine je dcerou krutého krále Brigantska a má se provdat z politických důvodů za prince Pitorie. Ženy v Brigantsku však nemají žádná práva a pro jejího otce ona sama neznamená víc, než pěšák na šachovnici jeho politických intrik.

Ambrose je voják a na začátku příběhu je Catherininým strážcem. Jeho sestra však odhalí intriky krále a je pod lživou záminkou veřejně popravena. Ambrose musí čelit nespravedlnosti a krutosti krále Brigantska.

March je sluhou vládce Calidoru. Přestože se ho král Thelonius ujal po zničení jeho rodné země Abaska, přísahá mu pomstu, protože to byl právě Thelonius, který při válce s Brigantskem jeho zemi zradil a obětoval nepříteli.

Edyon je synem obchodnice a libuje si v kradení cetek. Kartářka mu právě předpověděla velké dobrodružství a také smrt všude tam, kam se hne.

Jak se hrdinové vypořádají s osudovými výzvami?


Můj dojem:

Na knihu bylo slyšet samou chválu a má velmi vysoké hodnocení na Goodreads (3,79), proto jsem se na ni moc těšila už od minulého roku, kdy nakladatelství CooBoo oznámilo její vydání. Bohužel nenaplnila moje očekávání. Na její obranu musím zmínit, že jsem ji četla bezprostředně po přečtení jiné fantasy pro YA - Nikdynoc a v tomto srovnání prohrává na celé čáře a daleko víc vyvstanou její nedostatky. Tím největším je asi povrchnost vyprávění a velmi průměrné a obecné postavy. Snad jen linka Tash mi přišla zábavná a také Catherine nebyla úplně špatná. Zato všechny mužské postavy jsou nezajímavé a nudné. Autorce se vůbec nedaří vykreslit mužské postavy reálně. Chybí jim jedinečnost a Edyon jakožto gay se chová tak dětinsky a hloupě, že jsem měla pocit, jakoby autorka vykreslovala postavu, které je 7 let. Chápu, že se snažila o to, aby čtenář neměl pochyb o jeho orientaci, ale sexistické poznámky na oči a zadek Marche, jsou opravdu laciný způsob, jak budovat milostný vztah.

Kniha se tváří jako epická fantasy, kde se rozehrávají politické intriky a autorka nechává zabíjet vedlejší postavy jak na běžícím pásu. Bohužel se mě to vůbec nedotýkalo a bylo mi to jedno. Autorka ze mě nedokázala vyždímat ani náznak jakékoliv emoce. A to je velmi špatně! Na vině je samozřejmě i fakt, že ráda a hojně čtu skutečné mistry epických fantasy jako je Brandon Sanderson nebo Robert Jordan, kteří jsou zárukou hlubokého ponoření čtenáře do děje. V porovnání s nimi pak Zloději dýmu působí opravdu velmi dietně. Pro YA čtenáře, kteří nemají mnoho načteno bude kniha ale fajn. Způsob vyprávění skrz hledisko pěti postav je v tomto žánru dost vzácné a i osvěžující. Pro mě to bylo v každém případě plus, protože dřív než jsem se začala příšerně nudit z dějové linie jedné postavy, dostala jsem změnu v podobě druhé. Tímto způsobem se autorce podařilo mě neunudit k smrti. Chybělo mi hlubší ponoření do příběhu a proto jsem tento způsob vyprávění uvítala. Nemyslím si, že na vině je rozmělněnost vyprávění mezi tolik postav. Je to prostě tím, že autorka nedokáže scény a postavy na papíře tak dobře odvyprávět a popsat, jako to dokážou jiní. Zkuste pro porovnání přečíst fantasy pro YA autorů jako J. Kristoff (Nikdynoc), S. De Castell (Divotvůrce), B. Sanderson (Ritmatik) a možná pochopíte o čem mluvím.

Zloději dýmu vycházejí v pevné vazbě a obálka i grafické zpracování jsou moc pěkné. Navíc fialová ořízka knihy dělá z knihy luxusní zboží.

Závěr:

Průměrná fantasy vyprávěná z pohledu pěti postav, která se bude líbit zvláště méně zkušeným čtenářům. Pokud s fantasy teprve začínáte je to pro vás skvělá volba a přičtěte si k mému hodnocení 20%.

HODNOCENÍ: 58%